Food Waste- aka jak moc plýtváme jídlem?

Food Waste- aka jak moc plýtváme jídlem?

Natália Krätsmar-Šmogrovičová

Food Waste- aka jak moc plýtváme jídlem?

Food Waste aka Jak moc plýtváme jídlem?

Nemusíme být všichni nutně zero waste, ale jedním z největších odpadů, co produkujeme, je plýtvání vlastního jídla. Až třetina potravin, které se ročně vyprodukuje na celém světě končí v odpadcích, což by stačilo na nasycení až tří miliard lidí. Zatímco někde máme nadbytek, jinde strádají. Mohlo by to přitom nasytit tu miliardu lidí, co zažívají hladomor a umírají. Toto obrovské plýtvání potravinami má jak ekonomické, tak environmentální. 


Podle Evropské unie skončí každý rok až  88 milionů tun naprosto zdravotně nezávadného jídla v koši, pro představu, odpovídá to zhruba hodnotě 143mil. eur. Plýtvá se nejen v domácnostech, ale i v obchodech, restauracích a dalších zařízeních pracujících s jídlem.


Jak jsme na tom v Česku?

Průměrný Čech ročně spotřebuje 785 kg jídla a 200 kg vyhodí.Nejhoršími plýtvači jsou pak ti, co žijí sami, ti vyhodí až o polovinu jídla více, než ti, co žijí v domácnosti ve vyšším počtu. Jednotlivci prostě často nakoupí víc, než jsou schopni zkonzumovat. 


Ekologické dopady:

Zemědělství a chov zvířat patří k největším znečišťovatelům planety co se týče CO2. Zemědělskému sektoru je přisuzováno až 14 procent celosvětových emisí, se započtením nepřímých následků jako je odlesňování však množství stoupá až ke 30 procent.

Další fakty:

  • Asi ½ všech chycených ryb je vyhozena mrtvá zpět do moře
  • Na 1kg hovězího masa je spotřebováno 15 500 litrů vody- z toho většina padne na vypěstování krmiva 
  • Na 1 kg čokolády je potřeba přibližně 24 000 litrů vody.
  • 40 % cereálií vypěstovaných na celém světě je zkrmeno chovnými zvířaty- to by stačilo na nakrmení hladových lidí.
  • Kdyby vyhozené jídlo byla země, bylo by na třetím místě za Čínou a USA co se týče dopadu na globální oteplování

Ekonomické dopady:

  • Tržní cena potravin, které se na světě za rok vyhodí, odpovídá HDP Švýcarska. 
  • Ztráty na nákladech k pěstování/výrobě jídla, co se potom vyhodí
  • Nelokálnost- jíme dovážené jídlo z druhého konce světa, místo toho, abychom podpořili lokální farmáře a sezónnost
  • Hodnota 143mil. Eur jídla skončí v Evropě v koši
  • Plýtvání zdroji- voda, doprava, energie atd.

Stát proti plýtvání potravinami bojuje legislativou. Evropská unie společně s OSN chce do roku 2030 snížit plýtvání jídlem o 50%, ale to zatím vypadá jako nedosažitelný cíl. Než se snažit spasit svět a přemýšlet nad nějakým master plánem, co takhle kdybychom každý začali u sebe:

  • Nakupujte chytře, udělejte si nákupní seznam jen na to, co vážně potřebujete a co víte, že spotřebujete
  • Potraviny s krátkým datem spotřeby nakupujte po menších kvantitách
  • Ověřte si, co už máte v doma- často koupíme něco navíc (co kdyby náhodou)
  • Vařte menší množství jídla, nebo zbytek dojezte následující dny nebo zmrazte
  • Uchovávejte správně potraviny, aby se nekazily
  • Uchovejte si odkrojky po zelenině a udělejte z nich vývar
  • Darujte jídlo do domovů, sousedům- prostě někomu udělejte radost
  • V neposlední řadě- kompostujte, jde to i v bytě